Ze zákona musí banky i nebankovní poskytovatelé prověřovat schopnost klienta splácet úvěr. Při žádosti o půjčku je posuzována řada kritérií a nezřídka končí žádost neúspěchem. Jaké jsou nejčastější důvody zamítnutí a jak se jim vyhnout?
Ani nadprůměrný příjem nemusí stačit
Častou příčinou neschválení žádosti bývá nedostatečný příjem v poměru k výdajům. I žadatel s nadprůměrnou mzdou tak nemusí dosáhnout na úvěr, pokud ze svého platu živí další osoby, platí vysoké nájemné a poplatky za energie. Důležitá je i stabilita příjmů – zaměstnanec v pracovním poměru je na tom lépe než živnostník, i když budou mít oba stejný čistý příjem. OSVČ z důvodu daňové optimalizace často uplatňují tzv. paušální výdaje. Například – pokud jejich příjmy spadají do kategorie „příjmy z ostatních živností“, mohou uplatnit výdaje ve výši 60% příjmů a daň odvést pouze ze zbývajících 40%. Reálně sice může být jejich čistý příjem vyšší, než to, co uvádějí v daňovém přiznání, banka na to ovšem zpravidla nebere ohled. Problém mohou mít také lidé ve zkušební době, kdy hrozí, že přijdou o svůj příjem ze dne na den.
Půjčky, kontokorenty, kreditky
Z bonity při žádosti o úvěr ukrajují i splátky stávajících dluhů. Může se jednat o klasické spotřebitelské úvěry, nákupy na splátky, hypotéky či leasing na auto. Komplikací ale mohou být také závazky, kterých si nemusíme na první pohled „všimnout“. Typicky se jedná o kontokorent nebo kreditní kartu. Kontokorent je vlastně předschválená půjčka, která s sebou nese povinnost vzniklý dluh do určité doby dorovnat. Podobně je tomu u kreditní karty – i když máte ‘kreditku‘ v šuplíku a nevyužíváte ji, z vaší bonity kus odčerpává a to pak může být důvodem pro neschválení půjčky.
Záznamy v registrech dlužníků
V České republice působí několik registrů dlužníků. Nejznámějším je SOLUS („Sdružení na Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelům“), dalšími jsou BRKI (Bankovní registr klientských informací) a NRKI (nebankovní registr klientských informací.) V dluhových registrech se zaznamenává platební morálka klientů, a to nejen ohledně splácení spotřebitelských úvěrů, hypoték, kreditních karet či kontokorentů, ale také v oblasti plateb za služby mobilních operátorů nebo energií. Tedy například i problém s platbou za mobil může hrát roli při neschválení úvěru. Finanční společnosti se obvykle dívají na historii za posledních 3 až 5 let a sledují zejména záznamy nedávné – pokud jste v poslední době neúspěšně žádali o úvěr, pro ostatní věřitele to bude negativní signál a při žádosti o půjčku vám to pravděpodobně přitíží.
Na druhé straně mohou záznamy v registrech hrát při posuzování bonity i pozitivní roli – pokud máte za sebou úspěšně splacený úvěr a již několik let řádně splácíte hypotéku, pro banku to bude pozitivní signál. Častou otázkou bývá, zda lze nalézt půjčky, které nenahlížejí do registrů a nezapisují do nich informace o úvěrech, lidově tzv. „půjčky bez registrů“. Zákon o spotřebitelském úvěru výslovně povinnost kontrolovat a zapisovat do registrů neukládá, co ale vyžaduje, je to, že věřitelská společnost musí ověřit schopnost klienta půjčku splácet. V praxi tak většina bankovních i nebankovních věřitelů s registry pracuje.